o nás

Proč CRASSUS?

(112 př. n. l. - 53 př. n. l.)

Řekneme-li si, že podnikat začal až v 30 a zemřel v 60, dařilo se mu v přepočtu na složené úročení zhodnocovat majetek průměrným tempem 11,12 % ročně v době, kdy římské úrokové sazby klesly z 12 % na 4 %. Srovnáváme- li tuto výnosnost s výkony moderních investorů, je třeba vzít v úvahu, že za Crassových dob neexistovala inflace (jeho výkony jsou tedy reálné) a také fakt, že vysoké úroky a složené úročení (tj. úroky z úroků) byly v jeho časech považovány za vydřidušské a nemravné. Na senátora Marka Junia Bruta se římská společnost dívala skrz prsty kvůli úvěrům asijským městům a provinciím. Naopak po uši zadlužený Gaius Julius Caesar získal popularitu tím, když jako diktátor jedním ze svých prvních dekretů omezil výši úroků a složené úročení zakázal.

Třicátník Crassus shromažďuje majetek způsobem, který nemá v historii obdoby. Po smrti bude jeho majetek přes ohromné výdaje činit 7 100 talentů, což je zhruba 42,6 miliónů denárů anebo 170,4 miliónů sesterciů. Tato částka o 1 100 talentů převyšuje oficiální roční příjem státního rozpočtu nejbohatšího státu oné doby - ptolemaiovského Egypta. Také odpovídá 213 minimálním majetkům senátorů (senát měl v té době 600 poslanců), popřípadě roční mzdě 170 000 řemeslníků anebo 190 000 vojáků. Uvědomíte-li si, jak velký rozdíl byl v životní úrovni tehdy a dnes (v Římě neexistovalo zboží, které byste si mohli za takové peníze koupit), bylo Crassovo bohatství nezměrné.